28. setkání Niederalteich 2018

28. setkání se uskutečnilo ve dnech 13. až 16. června v historicky významném a bezprostředně na Dunaji ležícím klášterním místě Niederalteich v okresu Deggendorf. Již v mnoha předcházejících debatách projednávané navrhované téma „Pravěké využití pohraničních pohoří“ bylo představeno jak z archeologického, tak i přírodovědného stavu poznání a zabývalo se tak současným stavem situace v Bavorském a Hornofalckém lese, a stejně tak i na Šumavě a v Českém lese a také Mlýnskou čtvrtí, částí Šumavy v Horním Rakousku. Odeznělo na něm celkem 16 referátů, které přinesly poprvé celkové shrnutí pravěkých poměrů v hraničním pohoří. Pracovního jednání se tentokráte zúčastnilo celkem 52 kolegyň a kolegů a také zájemců o tuto problematiku.

O nábor všech referentů se postarali Ondřej Chvojka, Miloslav Chytráček, Heinz Gruber, Gabriele Raßhofer a Karl Schmotz, organizaci na místě zajišťoval Stefan Hanöffner za účinné spolupráce Ruth Sandner a Ludwiga Hustyho.

Také tento rok jsme mohli představit další vydaný sborník, a to Fines Transire 26 s referáty ze setkání v roce 2016 v západočeské Plzni, jehož vydavateli jsou Ondřej Chvojka, Miloslav Chytráček, Heinz Gruber, Ludwig Husty, Jan Michálek, Ruth Sandner, Karl Schmotz a Stefan Traxler. Jeho finanční zajištění podpořili Společnost pro archeologii v Bavorsku, Euroregio Bavorský les-Šumava-Dolní Inn, nadace Ernsta-Pietsche v Deggendorfu, kulturní nadace kraje Dolní Bavorsko a Západočeské muzeum v Plzni.

Jednání setkání probíhalo ve vzdělávacím domě a zemské vysoké škole Sv. Vintíře, v jedné z nejlépe organizovaných institucí. Setkání zahájily úvodní uvítací pozdravy starosty Albina Dietricha, Heinze Grubera (zemský konzervatorát Horní Rakousko Spolkového památkového úřadu v Linci), Miloslava Chytráčka (Archeologický ústav České akademie věd v Praze) a Ludwiga Hustyho (okresní archeologie Straubing-Bogen).

V proslovech zaznělo i poděkování za velkorysou finanční podporu našeho jednání, a to Společnosti pro archeologii v Bavorsku, kulturní nadaci kraje Dolní Bavorsko, okresu Deggendorf a Německo-českému fondu budoucnosti.

Jako první při zahájení promluvil Karl Schmotz, jeden ze tří iniciátorů vzniků naší společnosti, jemuž zvolené hlavní téma letošního jednání je velmi blízké. Moderátorem dopoledních referátů byl Ludwig Husty a odpoledních potom Stefan Hanöffner.

Na čtyři dopolední referáty v pátek, které moderoval Walter Irlinger, navázalo rovněž od W. Irlingera formulované závěrečné resumé a diskuze, který v závěru rovněž poděkoval všem referentům i ostatním za jejich účast.

Po obědě potom následovala exkurze pod vedením Ruth Sandner a Stefana Hanöffnera, kteří také připravili tištěného průvodce. Nejdříve jsme si vyslechli historii kláštera včetně krátké prohlídky bývalé klášterní baziliky za vedení Rainera Gaschlera. Následujícím cílem byla zřícenina hradu Burgbergu u Winzeru, vystupujícím z Dunajské roviny, který byl opatřen a chráněn dvěma úsekovitými příkopy. Z bývalého hradu jsou dnes zachovány jen některé zdi, jejich stav je výsledkem restaurování v 19. století.

Z příkře spadajících svahů Burgbergu se naskýtá nádherný výhled na krajiny podél Dunaje, které z třetihorní pahorkatiny na jihu přes spraší pokryté terciérní štěrkové terasy podél řeky sahají a vystupují až k výběžkům Bavorského lesa, a umožňují představu nejstarších dějin osídlení tohoto území.

Druhým cílem exkurze bylo návrší severozápadně od Künzingu a jeho místní části Unternbergu, na kterém se uvnitř současného sídliště nachází dvoufázové kruhové příkopové ohrazení z období středního neolitu s celkem čtyřmi vstupy s můstky. Průměr ohrazení je 110 metrů a vnější opevnění tvořila dvojitá palisáda. Částečný výzkum zde proběhl v roce 1985 a stal se tak průkopníkem ve výzkumu těchto kruhových opevnění v Dolním Bavorsku. Tehdy bylo známo celkem 7 podobných objektů, které byly později obohaceny o 2 nově objevené.

Zvláštností lokality v Unternbergu je extrémně zahloubený hrotitý příkop s původní hloubkou okolo 5 m. Radiokarbonová data získaná ze zvířecích kostí potvrdila využívání objektu od druhé poloviny 49. až do středu 48. století a jako jeho pokračovatel bylo interpretováno menší kruhové příkopové opevnění existující ještě ve 47. století př. Kr. Celkový model lokality je možno shlédnout v expozici muzea v Künzingu.

Poslední zastávkou páteční exkurze byla jedna z nejvýznamnějších dodnes dochovaných nadzemních památek okresu Deggendorf. Jde o raně středověké opevnění s valem zv. „Bürg“, nacházející se asi 23 m nad údolím řeky Isar a situované nad strmým svahem. Vnitřní výměra činí asi 2,8 hektary a byla chráněna impozantním, asi 400 m dlouhým příkopem, jehož šířka je 30 až 50 m a hloubka až 15 m. Pararelně s tímto probíhá potom ještě ve vzdálenosti asi 50 m druhý příkop, který má podobné rozměry. Ve vnitřním areálu je plocha o rozsahu asi 0,3 hektaru, která je interpretována jako vlastní hrad, a která je oddělena obloukovitě probíhajícím valem a příkopem. Zde také stojí poutní kostel Maria Bürg. Menší archeologický výzkum v roce 1975 přinesl nálezový materiál ze 7. a také z 9./10. století a patrně zde bylo i pohřebiště předkarolinského období.

Toto opevnění, zajišťující pravděpodobně přechod přes řeku Isar, mělo nejspíše delší časový vývoj, poslední etapa vývoje může být potom spojována, a to je již přijímáno delší dobu, s ohrožením Maďary. To také následně potvrdila i před deseti lety provedená magnetometrická prospekce, která vedla k odkrytí dalších struktur, jejichž vyhodnocení a interpretace stále ještě chybí.

Závěr páteční exkurze proběhl společně s večeří v restauraci Mühlhamer Donauschleife.

Sobotní exkurze ještě zbývajících účastníků začala v území městyse Winzeru, v místní části Flintsbachu, kde se nacházejí známá přírodní ložiska rohovců, situovaná jak v opuštěném vápencovém lomu, tak i o něco výše u samoty Hardt. Archeologický výzkum zde byl uskutečněn v letech 1988 a 1989, a to ve zbytku ložiska u Hardtu, které bylo známo z povrchových nálezů u jedné z hald, a vedl k odkrytí rozsáhlého povrchového dolu (lomu). Zde se nacházely hlíně uložené rohovcové pecky z kolmé stěny, které byly odtud transportovány jako surovina do sídlišť, kde byly následně pracovávány a využívány.

Využívání rohovců z Flintsbachu započalo asi před 40 000 lety. Intenzivní a výzkumy doložené dobývání je zatím, pro nedostatek keramických nálezů, těžké přesně stanovit. Z uhlíků získané 14C-datum 4460 př. Kr. ukazuje na střední neolit, poznatek, kdy je také doloženo užívání a zpracovávání rohovců ve středoneolitických sídlištích, jako např. v Brucku a Unternbergu u Künzingu.

Velký počet jader a úštěpů ve vnitřku haldy poukazuje ještě na pozdější těžbu ještě v haldě zbývající suroviny a její místní zpracování.

Samotný Flintsbach je širší veřejnosti znám především svým Muzeem cihly a vápence. Jeho vznik byl inspirován až do roku 1968 provozu schopné velké pece z roku 1883, ve které byl pálen vápenec a vypalovány cihly. Trochu stranou pece, uzmístěná pod přístřeškem, se dnes nachází římská pec na cihly, která byla objevena v Essenbachu u Landshutu, a která sem byla transportována.

Zcela na závěr exkurze provedl účastníky starosta Winzeru pan Jürgen Roith dochovanou kruhovou pecí a v ní se nacházejícím muzeem. Konec exkurze a oficielní závěr 28. setkání proběhl následně v restauraci ve Winzeru.

Další 29. setkání pracovní skupiny je naplánováno na 5. až 8. června 2019 v jihočeském Žumberku u Českých Budějovic.

Program

Karl Schmotz: Úvodní slovo.

Amira Adaileh: Žádný krok vpřed? K paleolitickému osídlení ve východním Bavorsku.

Jan Eigner – Katarína Kapustka – Milan Řezáč: Paleolitické a mezolitické osídlení Šumavy a Šumavského podhůří

Karl Schmotz: Mapy rozšíření pravěkých lokalit v Bavorském lese a jejich výpověď

Ondřej Chvojka – Petr Menšík: Pravěká a časně středověká hradiště a výšinné lokality na jižní a západní straně Šumavy

Luboš Jiráň: Přes hory a přes řeky. Geografický aspekt kulturního vývoje České kotliny v mladším pravěku

Martin Straßburger: Využití minerálních surovin v hraničních horách v pravěku – shrnutí

Dana Chmelíková: Pravěká těžba mědi v Českém lese se speciálním důrazem na oblast „Měděnka“ (okr. Domažlice). Stav a možnosti výzkumu

Gernot Krondorfer – Michael Brandl – Walter Postl – Jacob Maurer: Neolitické kamenné klíny ze sillimanitu Českého masívu. Hledání stop se zaměřením na Mühlviertel

Philipp Stojakowits: Antropogénní vlivy ve vyšších polohách Bavorského lesa – výpověď na základě dosavadních pylových analýz

Dagmar Dreslerová – Radka Kozáková – Milan Metlička – Veronika Brychová – Čeněk Čišecký – Adéla Pokorná – Jan Michálek: Lidské aktivity ve vyšších polohách Šumavy v pravěku – jejich odraz a archaeologická data. Multidisciplinární výzkum laténského sídliště ve Sklářském údolí u Prášil

Marie Claire Ries: Z pylů, houbových spór a vajíček parazitů – paleoekologické analýzy v hornorakouských sídlištích na březích jezer

Gernot Krondorfer – Jacob Maurer: Jáma chamské kultury u Niederkappelu. Keramický soubor z Oberen Mühlviertel v Rakousku

Joachim Zuber: K rozšíření a struktuře chamské kultury ve východním Bavorsku

Christoph Steinmann: Pozdní doba bronzová v Hornofalckém lese – příklad z Cham-Further Senke

Ruth Sandner: Pravěké přechody (brody) přes Dunaj mezi Straubingem a Pasovem – mezera v bádání?

František Kubů – Petr Zavřel: Česko-bavorské kontakty přes střední Šumavu od pravěku až do vrcholného středověku

Jiří Waldhauser – Milan Řezáč: Dálkové cesty a horské polohy severně Alp ve středoevropské době laténské

Účastníci

Publikace

Fines Transire 28:
Vydali: Miloslav Chytráček Ondřej Chvojka, Heinz Gruber, Ludwig Husty, Jan Michálek, Ruth Sandner, Karl Schmotz, Stefan Traxler (eds.), Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayen/West- und Südböhmen/Oberösterreich – Archeologická pracovní skupina východní Bavorsko/západní a jižní Čechy – Horní Rakousko. 28. setkání 13. až 16. června 2018 v Niederalteichu (Rahden/Westf. 2019). Redakce Ondřej Chvojka, Daniela Hofmann, Ludwig Husty, Jan Michálek, Ruth Sandner a Karl Schmotz, překlady Ondřej Chvojka, Jan John, Jan Machula a Jan Michálek. K tisku připravila Ulrike Lorenz-Link, publikační a grafické práce, Esslingen a. Neckar, vytiskla firma Ebner, Deggendorf.
ISBN 978-3-89646-223-7; ISSN 1868-2308. VML Verlag.

Tisk byl realizován s podporou Ernst-Pietsch-Stiftung Deggendorf, Gesellschaft für Archäologie in Bayern, kulturní nadace kraje Niederbayern, Německo-českého fondu budoucnosti a privátních darů.

Obsah

Amira Adaileh
Ani krok vpřed? K paleolitickému osídlení východního Bavorska (25-34)

Karl Schmotz
Bavorský les a jeho využití v pravěku – Archeologické prameny a přírodovědné poznatky jako základna pro interpretaci (35-94)

Ondřej Chvojka – Petr Menšík – Lenka Starková
Pravěká hradiště a výšinná sídliště v jihočeské části Šumavy (95-120)

Luboš Jiráň
Přes hory a řeky – geografické aspekty kulturního vývoje jihočeské pánve v mladším pravěku (121-126)

Martin Straßburger
Využívání minerálních surovin v pohraničních horách a okolních oblastech v pravěku – Soupis a diskuze (127-152)

Gernot Krondorfer – Jacob Maurer – Walter Postl – Michael Brandl
Neolitické kamenné sekerky ze sillimanitu Českého masivu – Hledání stop s těžištěm v Mühlviertelu – Horní Rakousko (153-174)

Philipp Stojakowits – Arne Friedmann
Antropogénní vlivy ve vysokých polohách Bavorského lesa – Výpověď na základě dosavadních pylových analýz (175-186)

Dagmar Dreslerová – Radka Kozáková – Milan Metlička – Veronika Brychová – Přemysl Bobek – Čeněk Čišecký – Adéla Pokorná – Jan Michálek – Barbora Strouhalová
Lidské aktivity ve vyšších partiích Šumavy během pravěku zastoupené v archeologických a jiných datech – Multidisciplinární výzkum laténského sídliště ve Sklářském údolí (187-200)

Marie-Claire Ries
Z pylů, spór hub a vajíček parazitů – Paleoekologické analýzy v hornorakouských jezerních sídlištích (201-218)

Jacob Maurer – Gernot Krondorfer
Jáma chamské kultury ve Weikersdorfu-Ost. Prezentace a kvantitativní souvislosti keramického souboru z Oberen Mühlviertel (OÖ) (219-268)

Joachim Zuber
Rozšíření a struktura chamské kultury ve východním Bavorsku (269-286)

Christoph Steinmann
Všechno normální? Nové světlo pro pravěk v Horní Falci (287-292)

František Kubů – Petr Zavřel
Česko-bavorské kontakty přes střední Šumavu od pravěku do vrcholného středověku (293-310)

Milan Řezáč – Jiří Waldhauser
Laténské dálkové cesty ze středních Čech přes Šumavu do prostoru Řezna a do Pasova – Pokus o zhodnocení a odhad potřebného času (311-322)

Bibliografie (323-342)

Účastníci a autoři (343-346)