33. setkání ARGE ve Weltenburgu

Již po třiatřicáté se od 2. do 4. července 2025 setkali badatelé z Bavorska, České republiky a Rakouska na výroční konferenci Archeologické pracovní skupiny východního Bavorska, západních a jižních Čech a Horního Rakouska, tentokrát ve Weltenburgu v Dolním Bavorsku. Organizátory letošního setkání byli Dr. Joachim Zuber z okresního archeologického pracoviště v Kelheimu a Dr. Ruth Sandner z řezenské kanceláře Bavorského zemského úřadu pro památkovou péči. Podporu jim poskytli Dr. Gabriele Raßhofer, rovněž z řezenské kanceláře Bavorského zemského úřadu pro památkovou péči, a Dr. Ludwig Husty z okresního archeologického pracoviště ve Straubing-Bogenu. Výše zmínění kolegové také zajistili účastníky z Bavorska, Heinz Gruber ze Spolkového památkového úřadu v Linci pozval referující z Horního Rakouska, zatímco Ondřej Chvojka, Miloslav Chytráček a Milan Metlička oslovili přednášející ze západních a jižních Čech.
Jako místo konání konference byl vybrán klášter Weltenburg, idylicky situovaný v dunajské soutěsce. Jeho dobře rozvinutá infrastruktura nabízela ideální podmínky pro třídenní konferenci. Diachronní téma „Centrum a periferie“, které bylo vybráno již na minulé konferenci v Plasích, bylo prezentováno v 19 přednáškách a pěti posterech. Po úvodní prezentaci budoucího projektu o klíčových římských vojenských pozicích na východním retském a západním norickém dunajském limitu v zájmové oblasti ARGE se chronologický rozsah dalších příspěvků pohyboval od starší doby bronzové až po památky z nacistické éry.

Hojně navštívená veřejná večerní přednáška, která se konala ve spolupráci s Weltenburskou skupinou pro historii, přenesla účastníky do keltské solné metropole Dürrnberg v Salcburku. Prof. Dr. Thomas Stöllner, ředitel Hornického muzea v Bochumi a Ústavu pro prehistorii a rané dějiny na Porúřské univerzitě v Bochumi, působivě představil významné archeologické naleziště Dürrnberg s jeho bohatými hroby. V souladu s celkovým tématem konference zdůraznil ústřední význam lokality a také dalekosáhlé kontakty dürrnberských Keltů.

První exkurze byla naplánována na čtvrtek odpoledne. Z místa konání konference ve Weltenburgu nás přívoz převezl přes Dunaj, který měl kvůli suchu jen malé množství vody, a poté jsme se vydali pěšky skrz keltské oppidum nacházejícím se mezi řekami Dunaj a Altmühl. Prohlídku vedl okresní archeolog Dr. Joachim Zuber, který ozřejmil topografickou polohu této lokality o rozloze přibližně 600 hektarů, což z ní činí druhé největší známé pozdně laténské oppidum v Bavorsku. Rozsáhlé valy nacházející se v lesích na kopcích Michelsberg a Hirschberg jsou s největší pravděpodobností štěrbinovým opevněním pozdně laténského města Alkimoenis, o kterém se zmiňuje Claudius Ptolemaios (100-160 n. l.) ve své knize „Geographikè Hyphégesis“.

Druhá exkurze se konala v pátek odpoledne a vedla na Frauenberg, ostrožnu přímo za klášterem na pravém břehu Dunaje. Tato velmi výrazná poloha, ležící v ohybu Dunaje, je od vnitrozemí výborně chráněna svými původně čtyřmi hradbami a systémem příkopů. Tyto valy budily odedávna archeologický zájem. Již v roce 1808 vrchní lesník Schmid vykopal mezi druhým a třetím valem pravěké mohyly. Následné výzkumy, z nichž poslední provedl v roce 2021 kehlheimský okresní archeolog Joachim Zuber, ukazují, že Wolfgangswall, který je dodnes jasně viditelný, překrýval ve středověku pravděpodobně starší val, zatímco vnější valy, pokud lze datovat, pocházejí z období popelnicových polí. Frauenberg byl údajně pojmenován po bývalém ženském klášteře, který se zde nacházel a z něhož se dodnes dochoval kostel Panny Marie.

Další konference se bude konat začátkem července 2026 ve Strakonicích v jižních Čechách.

L. Husty

Program

Begrüßung: Ruth Sandner, Miloslav Chytráček, Heinz Gruber, Ludwig Husty

Johannes Sebrich, Stefan Traxler, Veronika Fischer, Gerald Grabherr, Markus Gschwind, Christian Hemmers, Barbara Kainrath, Julia Klammer, Felix Lang, Maximilian Ontrup: Vorstellung Projektantrag: Militärstrategische Schlüsselpositionen am ostraetischen und westnorischen Donaulimes unter Berücksichtigung der Besiedlungsdynamik im Barbaricum. Gedanken und Ideen zu einem transnationalen Forschungsprojekt (CZ–D–A)

Daniel Hlásek, Ondřej Chvojka, Michal Ernée: Center or periphery? The status of South Bohemia in the Early Bronze Age

Michal Ernée: Zentrum, Peripherie oder beides. Die frühbronzezeitliche Siedlungskammer von Mikulovice

Luboš Jiráň: Kulturelle Variabilität des westböhmischen Gebiets in der jüngeren
Vorgeschichte
Zuzana Golec Mírová: Centralization and Decentralization processes of the 14th–4th century BC in Moravia (Czech Republic) and the relations of the Centers of the West

Wolfgang David: Ostbayern in der Früh- und Mittelbronzezeit: Lediglich Peripherie des
Mitteldonauraumes?
Violetta Reiter: Steyr, ein Gräberfeld der beginnenden Spätbronzezeit zwischen Ost und West

Ondřej Chvojka, Bernhard Zirngibl, Milan Metlička, Markéta Augustýnová:
Die urnenfelderzeitlichen Funeralpraktiken beidseits des Šumava/
Böhmerwalds unter statistischen und forschungsgeschichtlichen
Gesichtspunkten. Einschätzungen zu peripheren Räumen in Süd- und Westböhmen sowie Niederbayern und der Oberpfalz

Thomas Stöllner: Abendvortrag – in Kooperation mit der Gruppe Geschichte
Der Dürrnberg bei Hallein: Die vielen Gesichter eines zentralen Ortes am Rande der Alpen

Miloslav Chytráček, Katja Hagemann, Doris Mischka, Lukáš Kučera, Ondřej Chvojka,
Jan John, Milan Metlička, Filip Prekop, Jiří Klsák, Jan Tajer, Roman Křivánek,
Zuzana Golec Mírová, Martin Golec: Zentren der älteren Eisenzeit in Südwestböhmen und Nordbayern
Martin Golec: Amber production centres of the Early Iron Age in Moravia (Czech Republic)

Jan John, Ondřej Chvojka Tomáš Hiltscher: Peripheral but Connected: Eastern-Style „Scythian“ Finds in Early Iron Age Southern Bohemia

Alfred Reichenberger: Peripherie ohne Zentren – hallstattzeitliche Herrenhöfe

Robin Franke: Jüngerlatènezeitliche Zentralorte im Großraum Linz. Gedanken zu den Wechselwirkungen zwischen den befestigten Siedlungen auf dem Frein-berg und dem Gründberg und der Großsiedlung in der Fundzone Neubau

Elisabeth Meixner
Überlegungen zur Stellung einiger ostbayerischer Viereckschanzen im spätlatènezeitlichen Siedlungsumfeld

Peter Höglinger: Hallein und Dürrnberg. Aktuelle Erkenntnisse aus der römisch-keltischen
Talsiedlung zum eisenzeitlichen Zentrum am Berg

Josef Hložek, Daniel Kovář: Archäologie an der Grenze. Archäologische Situationen vom Mittelalter bis zum Ende des 20. Jahrhunderts in den Katastern von Tichá (Oppolz) und Cetviny (Zettwing) an der tschechisch-österreichischen Grenze

Thomas Richter: Oberzentrum und Hinterland? – Die Siedlungsstruktur des frühen
Mittelalters im Landshuter Raum

Christian Later: Villae Publicae und Herzogshöfe? Archäologische Befunde zu ländlichen Zentralorten im agilolfingerzeitlichen Bayern

Claudia Theune: Nationalsozialistische Zwangslager und Vernichtungsorte – Lage, Bauweise und Struktur und deren Bezug zu Machtzentren und peripheren Regionen

Postery

Věra Dvořáková: Enthielten die prähistorischen Grabhügel nur Gräber? Das Problem der Verfüllkeramik aus den Grabhügeln von Protivín und Plav

Martin Pták: Provincia Volinich: Über den Stand der archäologischen Kenntnisse über Volyně (Bezirk Strakonice, Südböhmen) als Zentrum kirchlichen Besitzes im Früh- und Hochmittelalter

Benedikt Biederer: Die bronzezeitliche Wallanlage bei Ering (Lkr. Rottal-Inn).
Eine neuentdeckte Höhensiedlung und ihr Umland

Christina Neureiter: Verbindungswege – erste Ergebnisse der Grabungen der Pferdeeisenbahn im Abschnitt der „S10 Nord A“

Účastníci